Čtení ke kávě - strana 7

Do interní sítě systému NSA (Národní bezpečnostní agentury USA), za neproniknutelnou zeď, kam se žádný útočník nedostane, vstoupil hacker a zanechal za sebou zprávu: “vyzývám vás… abyste přestali dělat ty nezákonný sviňárny, takhle je to jednoduchý. Ten, kdo šmíruje lidi, musí počítat s tím, že lidi začnou šmírovat jeho. To je fundamentální demokratická logika.” Záhy nato potřebuje s Mikaelem Blomkvistem...

Nová kniha z pera zkušené české autorky literatury pro ženy. Tentokrát se pustila do nového žánru a svou kůži na trh nese ve své detektivní prvotině Dobré duše. Oproti teď tolik oblíbenému severskému proudu krimi Vás nečeká tekoucí krev na každé druhé stránce, spíš se objeví trocha filozofie, jedna zapadlá vesnice, kde se všichni znají, ale ne všichni se mají...

“Všichni někoho znali, byli příbuzní nebo slyšeli o někom, kdo byl 17. září v Tivoli. Ta bomba pro zem, k níž jinak dějiny byly tak milosrdné, znamenala takřka smrtelnou ránu. Nebyli na to připraveni, nikdy nic podobného nezažili a nevěděli, co si počít.”

Druhý díl, pokračování čehokoliv, dostává dost často horší hodnocení než jeho předchůdce. Vtípky se opakují, hlavní hrdinové jsou okoukaní a předvídatelní, snaha zavděčit se čtenáři/divákovi aspoň stejně jako u toho prvního, je téměř hmatatelná. Kniha Náklaďáky Volvo, tedy Doppler dvojka, si v recenzích od fandů jedničky schytala jen vlažné přijetí. Ale za sebe to musím rovnou na místě vyvrátit. Tahle...

Na úvod asi takto: mánii Harryho Pottera jsem jednoduše nepropadla. Nečetla jsem žádnou knihu o tomto mladém čaroději. Neumím se vžít do takových těch pohádkových příběhů, chybí mi nejspíš kus představivost.

Držitelka Pulitzerovy ceny, Elizabeth Stroutová, se podle New York Times Book Review se svou knihou Jmenuji se Lucy Bartonová zařadila do stovky knih roku 2016, které stojí za pozornost.