V lese mám stan, spoustu času a losa
Zelený les, pohupující se větve stromů nad hlavou, vůně borůvčí a hlavně klid. Po tom touží kdekdo z nás, aspoň na pár hodin, na den. Jenže Doppler doma zanechal vzkaz, kde stručně napsal, že odešel a neví, jak dlouho bude pryč, ale že večeři nestihne. Už ale nenapsal, že nemá v plánu dojít ani na tu zítřejší, vlastně na žádnou další.
Normální chlap se ženou, dvěma dětmi, domem, úspěšnou kariérou. A pak mu v mozku něco přeskočí. Pád z kola na hlavu tomu určitě pomohl, možná to podpořila i smrt jeho otce, ale najednou v jeho myšlenkách nastalo ticho. Odezněla směsice různých pocitů, povinností a plánů. V uších mu přestaly znít vlezlé dětské písničky, které utkvívají v centrálním nervovém systému a drží se tam dlouho. Už žádný Pingu, Bořek stavitel, Teletubbies, Mašinka Tomáš. Najednou ho netrápí výběr barvy stropů, obkladaček koupelny nebo typu vany. Ze dne na den se ubytovává v lese a přiznává si, že nemá rád lidi a už nechce být dál pilný.
Parťáka pro život našel neplánovaně v losím mláděti Bongovi, které se k němu připojilo poté, co mu zabil mámu. Kontaktu s lidmi se ale vyhnout nedokáže. Pro život potřebuje litr nízkotučného mléka denně, které je dostupné jen v supermarketu. Jeden z výletů do obchodu mu přinese novinku - bude znovu otcem. Ani to s ním nepohne zpět domů. Jenže les není jen jeho a postupně začne jeho svérázná změna života lákat další podivíny. A začíná být i mezi stromy na Dopplera znovu těsno. Žena k němu do stanu nastěhuje syna Greguse, poblíž se ubytuje pravičák, na přátelské popovídání dorazí i kamarád zloděj, Doppler naopak chodí za chlápkem stavějícím model bitvy v Ardenách. Aby i po něm zbylo na světě něco smysluplného, začal stavět totem svého otce.
Po přečtení názvu knihy Doppler se mi jako první v hlavě vybavil Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku a jeho ukázka Dopplerova jevu a monolog o signálu s frekvencí f. Tenhle Doppler je ale o něčem dost jiném. Absurdní i vtipný příběh o jiném způsobu života a prioritách. Důkaz toho, jak se honíme za něčím, co nepotřebujeme a nakonec ani nechceme. Jestli Doppler našel to, co hledal? Zatím asi ne. Od lidí a moderní společnosti se úplně odtrhnout nedokázal. Nízkotučné mléko ze supermarketu, drobné krádeže ovoce, marmelád a obří tabulka Toblerone dokazují, že nebude tak lehké odpoutat se od konzumu. Píli znovu propadl při výrobě totemu. Ale není všemu konec a třeba konečně najde odpověď v další knize. Tento díl je každopádně ideální na oddychové večery.
Hodnocení: 90%
Zpět na seznam článků
