Už nebreč, prosím
Pláč v podání malého dítěte, ne-li rovnou miminka, je hodně nepříjemný zvuk, který dohání k šílenství rodiče a všechny okolo. Nejprve jsou rodiče nad věcí a vyzkouší klasický koloběh - přebalit, nakrmit, zabavit, uspat. Když to nezabere, zkouší to celé znovu, protože jednou prostě usnout musí. S postupujícími koly už ale trpělivosti, sebedůvěry a sil ubývá a na scéně jsou vyčerpaní a zoufalí rodiče, kteří by udělali cokoliv, COKOLIV, aby to dítě konečně mlčelo.
Kdo tohle nezažil, netuší, jaká je to beznaděj a jak toužíte po jakémkoliv vysvobození. Zacpat něčím pusu, dát ho někomu jinému, dát mu kapky, vyhodit z letadla, sami vyskočit z letadla? Třeba takový let z Glasgow do Dubaje trvá sedm hodin. Sedm hodin řevu v uzavřeném prostoru, kde před brekem neutečete, je zkouška nejen pro cestující, ale hlavně právě pro rodiče. V případě této knihy je to zkouška pro Joannu, Alistaira a malého Noaha.
Alistair to zvládá s přehledem, část letu prospí jako příkladný a nápomocný otec. Joanna to zvládá se stupňující beznadějí a hysterií a je připravená předat dítě komukoliv jinému, kdo by byl ochoten pomoci. K ubrečeným miminům se ale nikdo nehrne. Noah to nějak přežít prostě musí. Až po dalším klidném patnáctihodinovém letu do Melbourne a několika kilometrech Austrálií zjišťují, že si v dětské autosedačce na zadním sedadle vezou mrtvé dítě. Z důvodu publicity, Alistair má našlápnuto na úspěšnou politickou kariéru, nahlásí místo úmrtí únos dítěte. Únosce se žádný s požadavkem o výkupné ale překvapivě nehlásí.
Nesourodá dvojice racionálního Alistaira a emočně labilní Joanny se musí poprat nejen s dotěrnými novináři, nedůvěřivými policisty, ale především se svým vlastním svědomím, i mezi sebou navzájem, aby tajemství udrželi. Jejich vztah měl už doteď poměrně hodně trhlin, vypjaté události je mohou jedině prohloubit. Vylíčení postav i jejich reakcí je v knize zvládnuté perfektně stejně tak jako nápad na příběh. Emotivní scény, všechny ty hysteráky i dojáky jsou popsané tak, že máte pocit, že je zažíváte. Jestli za něco dávám mínus, tak za vysvětlení příčiny smrti Noaha, které plave na vodě a je jen domněnkou těch dvou. Kniha Pláč ale vcucne a nepustí, za mě doporučuji.
Hodnocení: 90%
Zpět na seznam článků
