Ta, která ho miluje nejvíc - Francesová Michelle - Přítelkyně
RECENZE knihy:
Daniel je sympatický mladý muž, který studuje na doktora a který nemá nouzi o peníze. Od rodičů dostane cokoliv, na co by si i jen ukázal, tedy hlavně od svojí mámy Laury, která si ho od narození hýčká. Nic na tom nemění fakt, že už je dospělý. Když si v rámci osamostatňování vybírá nový byt, seznámí se s Cherry, která ho náležitě okouzlí. Cherry je nejen z opačné strany Londýna, ale hlavně společenské třídy. Za svou matku se stydí stejně tak jako za chudinské poměry, ve kterých žily. Ambiciózní, sebevědomá a krásná Cherry ví jediné - už tak nikdy žít nechce.
“Musela se ukáznit. Nemohla si dovolit udělat teď chybu. Teď, když konečně našla někoho, kdo ji mohl navždy vytrhnout ze života naplněného prací a dřinou.”
Kniha je sondou do duše a myšlení dvou milujících žen. Obě se nejprve upřímně těší, až se vzájemně seznámí. Obě milují stejného muže. Jenže jedna je ochotná udělat cokoliv, aby byla jedinou, kterou bude milovat on. Začne to drobnostmi jako jsou šaty pohozené na zemi ze šňůry na prádlo, posunutá kniha na nočním stolku, pokračuje to přes natržený obraz, ale kam až to může zajít? Drobná lež střídá další a ta generuje lest ještě vyzrálejší. Pořád zůstává otázkou, kdy to skončí a může to vůbec skončit dobře?
“Ještě pořád jí na kreditce zůstává takový dluh, až ji při pomyšlení na něj zachvacuje panika a dělá se jí zle od žaludku. Ale bylo to nezbytné. Musela rozetnout ta mateřská pouta, kterými ho Laura neustále pevně svazovala. Potřebuje Daniela na své straně, když teď Laura slídí kolem.”
Poměrně dlouho mi trvalo, než jsem z knihy začala pociťovat psychologický thriller. Úvod byl takový okecávací, připomínal červenou knihovnu (jenže bez milostných detailů) a britsky zdvořilostní, pomalý a hodně o pocitech. Laura oslovuje Cherry od počátku jako “zlatíčko”, chce ji mít za svou kamarádku a ihned ji zve na chatu do St. Tropez. Takové chování mi nepřijde reálné ani ve vyšších vrstvách. B. A. Paris má sklon k podobně uhlazeným (povrchním a hraným) dialogům a za sebe musím říct, že mě nebaví. Naštěstí se kniha zvrtne, hlavní postavy se zvrhnou a konečně se objeví očekávaná nenávist mámy syna a jeho nové přítelkyně. A pak už se to čte nějak jinak - pěkně podezíravě a napjatě. Ušetřen nezůstává ani Daniel.
Přítelkyně není ten typ čtení, který vás zamrazí do sedačky a nepustí, ale k posezení u kapky vína nebo třeba v létě na pláži to není špatné.
Hodnocení: 85%
Autor: alebo
Zpět na seznam článků
