Severské povídky jinak - Tidbecková Karin - Sobí hora
RECENZE knihy:
Anotace vás “naláká” na povídky kombinující svět fantasy, magický realismus, science fiction a severské lidové pověsti s imaginárními bytostmi. “Co prosím? Co je to za blbost?” zněla má zděšená první reakce, když jsem se snažila přeložit si jednotlivé pojmy a chtěla si představit jejich propojení. Mě takový úvod knihy neprozradil o obsahu vůbec nic, ale teď po přečtení musím zpětně připustit, že je to trefné a napsané naprosto přesně. :-)
Sobí hora obsahuje třináct povídek, ale žádná z nich není o sobovi, zato se kolem vás proběhne řada imaginárních postav a živočichů. Kapitoly byly od něžných přes mírně hororové až po takové, ze kterých se mi dělalo špatně od žaludku, ale nemyslím to negativně vůči těmto povídkám, jen ty detaily byly takové příliš pitevní.
Výhodou je, jak už to u povídek bývá, že jsou krátké, rychle se čtou a nenavazují na sebe, takže si začnete s kteroukoliv, která vás zaujme. U mě vyhrála Sobí hora, která byla taková příjemně napínavá a je stejně pojmenovaná i kniha. Rebeka se mi taky vryla do paměti - ta spíše ale jako námět na samostatný thriller. U všech se mi líbilo, jak jsou propracované a jak z běžné věci dokáží udělat něco zvláštního. V povídce Kdo je Arvid Pekon? vytvořila autorka call centrum s operátory, kteří se podle toho, s kým chce volající mluvit, převtělí do jakékoliv osobnosti, a to živé či mrtvé. Ovšem povídka Tety, to bylo opravdu něco pro silnější povahy a já si ji řadím do kategorie nechutné. Mezi tím vším se ale objevila i jedna, kterou jsem nepochopila a asi by chtěla několikero čtení.
Kniha je ověnčená cenami v žánru sci-fi a fantasy. A já i přesto, že tento žánr nevyhledávám, mohu jen souhlasit a volat po další knize od této autorky.
“Proč jsi mě stvořila?” zeptal ses.
“Stvořila jsem tě, abych tě mohla milovat,” řekla jsem ti.
Ze stejného důvodu napsala Karin Tidbecková své povídky - aby je čtenáři milovali.
Hodnocení: 95%
Autorka: alebo
Zpět na seznam článků
