Proč jsi to jen chtěla vědět - Cleveland Karen - Musím to vědět
RECENZE knihy:
Rudá hvězda, ona je to spíše červená hvězdička, na přebalu knihy naznačuje, že čtení bude o komunismu. Ve skutečnosti jde o thriller ze současnosti jedné americké rodiny a pátrání po spících ruských agentech ve vlastních řadách, dokonce ve vlastní rodině.
Vivian je už roky analytička CIA v ruském oddělení, kde pátrá po ruských špionech v USA, je deset krásných let vdaná za Matta a má čtyři děti. Matt je ten, kdo se v domácnosti stará o děti a kromě toho je už dvaadvacet let spícím agentem z Ruska, to ale ženě nikdy neřekl. Vivian je ale ve své práci dobrá a manželovu lež odhalí. Možná by pro ni bylo lepší, kdyby se to ale nikdy nestalo.
“Dvakrát kliknu na dalšího a objeví se jiná tvář. Pohled zblízka. Tak známý a očekávaný - a přece vůbec ne, protože je tady, na místě, kde nemá co dělat. Musím několikrát zamrkat, jak se marně snažím spojit to, co vidím, s tím, co to znamená. Pak ze mě vypadne zaklení a srdce mi sevřou ledové prsty. Chvíli slyším jen hukot krve v hlavě. Dívám se na tvář vlastního manžela.”
Napadá mě pár českých pořekadel a jsou docela trefné právě k této knize: “Kdo se moc ptá, moc se dozví,” nebo “Chybami se člověk učí.” Vivian má pocit, že musí všechno zjistit, všechno pochopit - co je její muž zač, proč je agentem, jak ta organizace funguje a hlavně jak zachránit své děti a rodinu. Docela brzy zjišťuje, že lepší by bylo nevědět. Jenže když jednou otevřela pandořinu skříňku, není cesty zpět, protože kdo jednou ustoupí této bandě, je lapen navždy.
Vivian je velká bojovnice. Nepřipustí ale, aby někdo mohl ublížit jejím dětem - za to by byla schopná zabíjet. Pravdou ale je, že ani neví, jestli může věřit vlastnímu manželovi a jeho slibům o tom, že žádné informace prakticky nepředává. Vivian se ptá, zjišťuje, šťourá do všeho, aby zachránila rodinu. Jen jestli těch otázek není příliš mnoho, a to nejen od ní v hlavě, ale i v samotném textu knihy. Při čtení mě některé její vnitřní monology začínaly nudit.
Kniha se čte dobře a má zajímavý nápad. S uvěřitelností jí pomáhá i to, že autorka v CIA pracovala. Žádnou z postav jsem si ale v knize neoblíbila, ani Vivian - postupovala bych v některých situacích jinak. Závěr je pak taková prima třešnička na dortu a přímo si říká o filmové zpracování. Je to přesně ta poslední scéna, která vás nechá sedět v křesle kina ještě o pár minut déle a přemýšlet. U knihy se můžete vracet a číst některé části znovu a nejspíš to taky uděláte, abyste si ještě pár bodů zpětně ověřili.
Přečtěte si Musím to vědět, pokud máte rádi napětí, nechcete všude krev a vraždy a nevadí vám útlocitné řeči o rodině a dětech.
Hodnocení: 90%
Autor: alebo
Zpět na seznam článků
