Překateřinováno
Colin Singleton touží jako každý devatenáctiletý pubertální maturant být géniem. A nebo možná by teď nejraději někam zalezl a tam zemřel. Rozešla se s ním jeho přítelkyně, v pořadí devatenáctá Kateřina, tedy Katherina.
Colin je zázračné dítě a velká naděje rodičů. Ještě si čural do plenek a už uměl číst. K tomu, aby byl géniem a něco znamenal, mu chybí přijít s objevem, s nějakým “heuréka”. Jenže on má pocit, že jeho život skončil. Po rozchodu s Kateřinou XIX se utápí v sebelítosti, ze které se jej snaží vysvobodit jeho kamarád Hassan. Vyrážejí společně na výlet, od kterého si Colin slibuje, že se naučí třeba sanskrt. Po americku je to roadtrip, v řeči jejich intelektu se jedná o “dovolenou, při které se jezdí autem”.
Když ve třetí třídě získal tu nejhezčí osmiletou holku v celém Chicagu, netušil, že tím zahájil sérii kateřinských konfliktů.
“Nechyběla mu tolik, aby začal být posedlý jejím jménem, aby chodil s jejími jmenovkyněmi znova a znova a znova a znova. A přesto se to stalo. Zpočátku jako by to nebyl záměr - jen série podivných shod okolností. Prostě se stalo, že vždycky potkal nějakou Katherinu a líbila se mu. On se líbil jí. Stala se z ní Kateřina. A pak to skončilo. A když to přestala být jen shoda náhod, staly se z toho dvě série: - jednu (chození s Kateřinami) chtěl zachovat, druhou (kopačky od Kateřin) chtěl přetrhnout.”
Do paměti světa se chce zapsat svým teorémem zásadní předvídatelnosti Kateřin a pomocí matematického vzorce určit, zda se s ním (nebo s kýmkoliv jiným) dívka (libovolná) rozejde, nebo ne. Jak bude vypadat Colinova “heuréka”? A co má společného šňůrka od tampónu, divoký kanec, tlustý Arab a památník arcivévody Františka Ferdinanda?
“Na něco jsem přišel,” řekl nahlas. “Budoucnost se předvídat nedá.”
Kniha Johna Greena je milá, pokud se o knize dá říct, že je milá, lehká a vtipná. Ověřila jsem si, že není vhodné číst si ji ve chvíli, kdy uklidňujete a uspáváte dítě, protože chechtání je zaručeno. A každopádně budu pátrat po dalších knihách, které autor napsal.
Hodnocení: 100%
Káva vylitá na řádcích knihy:
“Colinovi se stýskalo. To stýskání ho udržovalo v bdělém stavu lépe než káva, a když ho Hassan chtěl před hodinou za volantem vystřídat, Colin odmítl, protože řízení ho udržovalo v chodu - nepřekračuj sto dvacet; panebože, mně tluče srdce - nesnáším chuť kafe; no ale aspoň se mi vážně nechce spát; dobrý, náklaďák je za mnou, tak zpátky do pravého pruhu, a teď už zas jenom má dálková světla ve tmě.”
Autor a název: John Green - Příliš mnoho Kateřin
Zpět na seznam článků
