Kejklíř

Ctěné publikum je pro Malerika v jeho samotě po tragédii před třemi lety jediným společníkem. Zato kolem Lincolna je živo; nechybí samozřejmě Amélie Sachsová, které jde při vyřešení případu o povýšení. Jakožto poradce se objevuje Kara, mladá kouzelnice, učnice na iluzionistku.

“Protože iluze je něčím více než pouhou fyzickou technikou. Iluzionisté se zabývají psychologií obecenstva a vytvářejí celé dlouhé scénáře, aby diváky ošálili - nejen jejich oči, ale i jejich mysl. Nejde jim o to, aby vás rozesmáli, když nechají zmizet čtvrťák; chtějí abyste z celého srdce uvěřili, že všechno, co vidíte, vypadá takhle, zatímco ve skutečnosti je to přesně naopak.”

Policie je vrahovi shodou různých náhod často v patách, až se tomu i Kejklíř diví. Jenže motiv jeho hrůzných dokonale rozplánovaných činů zůstává nejasný. Iluze střídá iluzi a to, co se zdálo být jasným logickým závěrem, je v další vteřině nahrazeno jiným řešením. Hledání důvodů vražd je pořádný oříšek a kniha je zamotaná na několikrát tam a zpátky. Čtení je svižné, Kara představuje nenásilný pohled do umění iluzí. A mohou si být členové týmu jistí, že i její pomoc není pouhopouhé odvedení pozornosti?

Body ubírám ze překombinovanost, zamotávání a dokonalou technickou práci policie, kterou jsem si ve skutečnosti nedokázala představit. Kniha je ale čtivá a plná nečekaných zvratů, které drží čtenáře opravdu až do konce v nevědomosti. Proč by někdo něco takového dělal?

Hodnocení: 90%

Káva vylitá na řádcích knihy:

“Mladá kouzelnice během chůze usrkávala dvojitou kubánskou kávu, na níž si dle vlastního vyjádření hned při prvním doušku vypěstovala závislost. Nejenže stála polovinu toho, co káva ze Starbucks, ale jak Kara poznamenala, byla navíc dvakrát silnější. V matice nejsem zrovna moc dobrá, ale myslím, že tím pádem je čtyřikrát lepší.”

Autor a název: Jeffery Deaver - Iluze (Pátý případ Lincolna Rhyma)